Autorský deník - otrava i záchrana

22. září 2012 v 10:03 | Oge |  Things about
Zdravím vážení,
dnes bych se chtěla trošku podívat na jeden důležitý prvek, který psaní nesmírně ulehčuje, pokud máte tu trpělivost si jej vést.

Představte si, že máte skvělý nápad na povídku, ale nejste i úplně jisti jeho sílou. Zaujme čtenáře? Udrží ho u povídky (či novely, popřípadě románu)?
Než začnete psát, měli byste ti vymezit jisté období, které budete věnovat konzultacím se svými přáteli, či se svým svědomím. A pokud nemáte žádnou vrbu, která by si vás vyslechla, je tu autorský deník. Jedná se prakticky o záznam všeho, co se k vaší povídce váže. Všimli jste si na ulici zajímavého člověka, který vám nějak vaši povídku připoměl a nevíte, čím to je? Zapiště si vše, co vám na něm přijde zajímavé [takhle vznikla jedna z hlavních postav mé aktuální novely]. Nebo jste viděli krásné místo, které se hodí pro nějakou scénu z vašeho díla? Pokud máte výtvarný talen, je jednodušší si jej načrtnout, ale malé líčení přece ještě nikdy nikoho nezabilo [koneckonců, ať už jste příležitostní pisálci či pravidelní povídkáři, tohle byste měli zvládat].
Rovnou vás varuji, v prvních měsících zapisování se vám nejspíš autorský deník bude zdát jako příšerná otrava, obzvlášť, pokud jej budete používat poprvé, jenže za pár týdnů si zvyknete a stane se z něj něco jako každodenní rituál, který může mít mnohdy funkci záchranného kruhu. Hnedle uvedu příklad: Stalo se mi to asi před měsícem, měla jsem nápad a myslela si, že je lehce realizovatelný, tak jsem se místo autorského deníku pustila rovnou do psaní. Za první večer jsem napsala asi devět stránek a byla jsem se svou prací spokojená [každé ráno, s každou kontrolou, většinou najdu spoustu chyb, nelogických pasáží, či uspěchaného popisu]. Řekla jsem si, že si rozpracovanou povídku ukládat nebudu a že si k ní ani nebudu psát autorský deník, mělo to být maximálně třiceti stránkové dílko, tak mi to přišlo zbytečné. Ovšem, když jsem po poslední večerní revizi zavřela dokument bez uložení, došlo mi, co jsem provedla. Když takhle marně zničíte několik hodin své práce, neštva vás to. Jistě, mazat velké části povídek [mnohdy celé kapitoly], je normální, ovšem to děláte s vědomím, že se určitý part nepovedl. Naštvaná jsem si šla lehnout a nepřejte si vědětk, co se mi zdálo. A jen pro informaci: tu povídku jsem nikdy znovu nezačaa psát. Zapomněla jsem, co jak mělo být. Možná, kdybych měla autorský deník, bych si všechno ještě jednou prošla a lehce upravila děj, aby byl strozumitelnější, logičtější, takhle jsem to celé pohřbila. Možná by to dopadlo stejně, ale aspoň bych si po měsíci nemusela těžce vzpomínat na to, jak že se měl jmenovat hlavní hrdina.
Autorský deník je materiál, kam můžete zapisovat svůj "výzkum" v oblasti povídky. Pokud chcete psát o Austrálii, najdete si nejspíš, jaká zvířata tam žijí, jaké je tam počasí. To vše by mělo směřovat do autoského deníku. Jak s ním budete zacházet, to je čistě vaše věc, nikdo vám do toho nemá co mluvit. Je také jen vaše věc, zda si ho povedete, či ne. Ale pomáhá, pokud je člověk poctivý, a pomáhá hodně.
Your monarch Oge I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saiko-chan Saiko-chan | Web | 22. září 2012 v 11:32 | Reagovat

Ano, když je člověk poctivý a vytrvalý... to bude můj problém :D

2 Oge Oge | 22. září 2012 v 14:21 | Reagovat

[1]: klídek, to znám :D

3 Zikmund Zikmund | 23. září 2012 v 13:57 | Reagovat

A proto mám blog, na své "výtvory". Ale i jako kreslící osoba, by se možná(určitě) hodil autorský deník, plný písmen, koláží, obrázků.

4 Oge Oge | 23. září 2012 v 14:23 | Reagovat

[3]: vzorů látky, ústřižků z časopisů, pozic, zajímavých obličejových rysů...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama