Problematika nadpisů

1. prosince 2012 v 17:28 | Oge |  Things about
Zdravím vážení,
vím, dlouho jsme tu nebyla. Vězte, že to není způsobeno nedostatkem hrůzostrašných písemností kolujích na internetu, nýbrž úbytkem mého volného času (kterého stejně nikldy moc nebylo). No, přestaňme fňukat a začněme makat, není-liž pravda?
Čemu se chci věnovat dnes? Jak už napovídá nadpis, bude to o nadpisech. Zjistila jsem totiž, že devadesát procent autorů absolutně neovládá umění nazývaní povídek. Podívejme se tedy na několik věcí, které by nadpisů rozhodně chybět měly:

1. Prozrazení děje
Nemůžete přece čekat, že když v názvu své povídky, novely či knihy prozradíte konec, k kterému příběh spěje, bude vám někdo vychvalovat napětí, jaké celý děj provází.
Šípková Růženka se také nejmenuje Jak krásný princ polibkem vyspobodil Šípkovou Růženku ze zakletí. Tohle by prostě nefungovalo. Koupili byste si něco takového pro chvíle napětí a zvědavosti? Pochybuji.
(-> Co ale funguje velmi dobře je francouzy nazývaný "roman éponyme", o kterém hovoříme, nese-li kniha stejné jméno jako hlavní postava. (Billy Bud od Hermana Mervilla, Romeo a Julie od Williama Shekaspeara, Zlý princ Charlie od Johna Moorea)

2. Klišé
Já vím, mluvit o důležitosti vyhýbání se klišé samo klišé zavání, ale je to tak, vážení. Věčná láska, Cesta ke štěstí, Chuť krve, Síla osudu... to už tu bylo tolikrát! Věřte mi, milí autoři, že většina čtenářů při přečtení takováho nadpisu jen kroutí očima a utíká co nejdále. Pojmenujte své dílo nějask originálně a svěže.
Co takhle Lehké fantastično od legendárního Terryho Pretchetta? Slyšeli jste už někdy podobný název (a Těžké melodično neberu, s tím na mě nechoďte :D)? Ne? No to si myslím! Učte se od těch profesionálů, ono to má skitečné důvody, proč jsou tak prodávaní.

3. Pravopisné chyby
To se na mě nezlobte, ale i když máte povídku plnou chyb, aspoň ten název si někde ověřte. Když totiž někomu dáte přečíst svou novou povídku Nofé houslyčky, tak podkud se v textu nebudete zabývat životem cizince, který se učí česky a dělá mu to nemalý problém (ano, můj milovaný Pan Kaplan má stále třídu rád), hodí vám vaše veledílo na hlavu.
A, mimochodem, vy, co máte problém s gramatikou, používejte word. Existuje tam něco natolik prozíravého, jako funkce automatická korektura textu, víme?

4. Názvy v cizím jazyce
Jo, já vím. Svádí to k tomu. Jenomže, uvědomte si, že ne všichni budou nadpisu rozmnět, znám lidi, kteří neumí anglicky (zato mluví plynule německy a španělsky :D), takže na mě s tím, že "ájinu dneska zvládá každej", nechoďte. Někdy zní v cizím jazyce název sice grandiózně, ale pokud nejste profesionál na úrovni, může se vám snadno stát, že uděláte chybu, kterou někdo jiný rozezná a usoudí, že od paka, co si neumí vymyslet správný nadpis, nic číst nebude.

To je vše, autoři. Zdánlivě snadné umění "jméno-dárcovství" je oříšek, který ne všichni dokáží rozlousknout. Ale snažit se můžeme všichni ;)
Hodně štěstí přeje

Oge I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zikmund Zikmund | 1. prosince 2012 v 20:46 | Reagovat

Zlodějka a rytíř, projde to?
Le voleur et Le chevalier :D

2 Oge Oge | Web | 2. prosince 2012 v 18:32 | Reagovat

[1]: No to já nevím, to se musíš zeptat čtenářů ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama